Zasloužené vítězství! Jen ta koncovka...
Byla to pravá anglická fotbalová sobota – od časných ranních hodin pršelo, ale teplota se držela okolo příznivých 12°C – postě ideální pro kvalitní výkon a pohledný fotbal. Po úvodní nešťastné prohře jsme se sešli u budovy prezidia AI v celkem hojném počtu, příjemně naladěni a hlavně hladoví po gólech a bodech. Sice chyběly velké opory Sigy, Roubi a Hughes, ale i tak jsme si připadali neporazitelní. A protože se hrálo na naší oblíbené Pražačce, kde „roste“vysoce kvalitní umělý pažit, těšili jsme se o to více.O soupeři jsme toho moc nevěděli, snad jen název napovídal, že jde o jakási zvířátka záchodového typu. Na místo určení jsme dorazili snad s půlhodinovým předstihem, takže jsme měli dostatek času k důkladné přípravě a strečinku, aby se nám snad nějaký jen sval či šlacha nenatáhl - stříleli jsme ostošest.
Zápas jsme začali s nováčkem Filousem v obraně a staronovým kanonýrem Igorem na hrotu. Tempo bylo celkem svižné, hra se přelévala, ale ze hry jsme měli více my. Brankář Bobrů měl plné ruce práce, ale vždy skvěle zasáhl. Co čert nechtěl, při nenápadném brejku se hokejově zaklinčoval Filous se soupeřovým útočníkem, ten v našem vápně upadl a setrvačností trefil levou tyčku naší branky. Nevím jestli zády nebo ramenem, ale byla to slušná pecka. A samozřejmě penalta. Jirka proti umístěné dělovce neměl šanci – 0:1. Nedalo se nic dělat – hráli jsme dál tu svou, přesně kombinovali a tlačili se před bránu. Zanedlouho bylo srovnáno, po rohovém kopu a menším zmatku se nejlíp zorientoval
Roman a s přehledem vyrovnal – 1:1. Gól nás nakopnul, zařadili jsme další rychlostní stupeň a během pár minut to bylo už
2:1. Na vlastní půli jsme vybojovali balón, následovala kolmice na rozeběhnutého
Marka a ten neuvěřitelnou dělovkou do levého růžku vstřelil snad životní gól! Neuplynulo ani 5 minut a radovali jsme se potřetí. Nahrávka ve středu hřiště, zatažený míč po lajně, perfektní pas před branku a… připravený
Igor měl snadnou práci. Parádní akce a skvělé zakončení.
3:1. Do konce poločasu jsme ještě párkrát zahrozili, ale gólovou radost nám to už nepřineslo.
Druhou půli jsme začali snad již tradičně – vlažně a nedůrazně. Bobři převzali iniciativu a dobrých 5 minut hrozili perfektní kombinací a přesnými střelami. Nutno podotknout, že nás v tuto chvíli skvěle podržel Jirka, jednou nás dokonce zachránila tyč. Vystřídali jsme a vypadalo to už na vymanění z tlaku, ale soupeř bohužel udeřil i gólově. Po nedorozumění ve středu hřiště jsme ztratili balon a Bobří útočník neměl problém snížit na
3:2. Protivník ucítil šanci na obrat, ale čichové buňky ho jaksi zklamaly. Byli jsme to naopak my, kdo pronikal do jejich obrany jako nůž máslem. Po několika vydařených akcích, kdy v koncovce totálně selhali naši útočníci vystihl
Michal přihrávku, všiml si odkryté branky a nachytal brankáře na švestkách. Ten pak koukal jako bacil do lékárny, kde se míč za jeho zády vzal –
4:2. Pátý gól na sebe nenechal dlouho čekat. Obrana opět skvěle přečetla hru, následoval protiútok 3 na 2 a narážečka, na jejíž konci stál
Máca a konečně zužitkoval svou šanci. 5:2. Prakticky z výkopu jsme inkasovali třetí gól – trestuhodně jsme zaspali, ale výsledek to upravilo čistě kosmeticky. Konečné skóre tedy zní
5:3. Důležité je, že jsme získali potřebné body, dodali si sebevědomí do dalších kol a zbytečně si nezkomplikovali situaci. Přejeme si však, abychom více proměňovali své gólové příležitosti, střelecká impotence by se nám v příštích kolech mohla šeredně vymstít.
|