2 slepené branky rozhodly zápas
Po 4 – měsíční „hanspaulsko-ligové“ přestávce, jsme se představili na umělkové Pražačce. Ač nám chyběli největší hvězdy týmu, předevedli jsme slušný výkon, ve kterém nám chybělo jediné – vstřelit branky ze 100% příležitostí… A to že jsme jich neměli málo,by mohla potvrdit naše věrná fanynka Kristýnka, která nám po celý zápas držela palcáty přímo u postranní čáry. Zápas pro nás začal perfektně a brzy jsme se dostali do rychlého vedení… Pak přišla smrtící 20 minutovka soupeře, který nás doslova přišpendlil na naší obranné polovinně a mnohokrát jsme neinkasovali jen díky štěstí, či famóznímu zákroku gólmana… Bohužel jsme slibný náskok do poločasu neudrželi a zpočátku druhého dějství přišel trest…

Jak již bylo řečeno, začali jsme perfektně. Již asi v 5. Minutě prošel obranou Újezdu Michal a nekompromisním bodlemJ vstřelil náš 1.jarní gól - 1:0… Další naše šance na sebe nenechaly dlouho čekat, leč jejich proměnění jsme nedocílili – napřed Máca šel sám na soupeřova brankáře, ale bohužel svůj projektil namířil pouze do něj. O dalších 5 minut později provětral rukavice gólmyho soupeře Mára, ale jeho jedovka svůj cíl nenašla… Poslední velkou šanci měl opět Máca, kterému chybělo pouhých pár centimetrů, aby míč protlačil do sítě Újezdu… Po tomto počátečním tlaku na nás sedl útlum a soupeř zcela přebral otěže hry. Neustále ostřeloval naší svatyni, ale naštěstí pro nás se mu dlouho nedařilo Jirku Hoška v bráně překonat… Vyrovnání přišlo až 5 minut před koncem 1.poločasu, v okamžiku, kdy si Roman spletl na nepřehledném Pražačkovém hřišti čáry k autovému vhazování – rozhodčí odpískal špatně hozený aut a z následujícího protiútoku byl poločasový stav dokonán – 1:1. Do druhého dějství jsme chtěli vstoupit aktivnější hrou, než tou, kterou jsme praktikovali na konci poločasu 1. Bohužel právě tato 5 minutovka nám „zlomila vaz“, protože jsme naopak inkasovali 2 naprosto zbytečné branky! A ke všemu obě téměř identické, protože Újezd využil naší nedůraznosti při bránění standartních situací a proto to bylo brzy 1:3. Zdálo by se, že v tento okamžik bude následovat pouze počítání branek, které zapadnou do naší sítě, ale opak byl pravdou – začali jsme udávat tón hry a neustále si připravovali až 110% šance (Michal, Hugo, Marek, Venca by mohli vyprávět), které bohužel zůstávaly dlouho nevyužity… Snížení jsme dosáhli až v 55.minutě, po gólu Romana. Vyrovnat se nám tedy už nepodařilo a zápas skončil prohrou 2:3…

Fotografie: