Úvodní nekoncentrovanost znamenala 2. prohru sezóny
K utkání se soupeřem, který nás v minulém kole vystřídal v tabulce na 1. místě, jsme se dostavili v příjemně náladě, protože teplota, která dosahovala koncem září hodnoty úctyhodných 25°C, slibovala příjemný fotbalový zážitek. Bohužel jsme se opět nesešli v optimální sestavě a tak rozestavení jednotlivých hráčů se muselo "lepit" až těsně před začátkem. Druhou nepříjemností byl fakt, že soupeř vyběhl v červených dresech, což znamenalo, že naše rudé úbory musí tentokráte zůstat stranou a všichni museli vzít zavděk alternativním oblečením. Především Mára, který vyběhl v zimní bundě si utkání užil :). A právě možná rozhozeni z těchto skutečností jsme se ani nenadáli a v 5.minutě prohrávali už 0:2. Naštěstí se nám podařilo brzy snížit a do poločasu jsme byli lepším týmem, ale v druhém dějství nastal neuvěřitelný zkrat (možná také kvůli únavě z nemožnosti střídání) a celých 20 minut jsme se na hřišti hledali. Tlak, ve kterém jsme mohli snad 3x ze 100% příležitostí vyrovnat ovšem úspěšný nebyl a v závěru jsme po brejku inkasovali po 3. ...

Jak již bylo řečeno - do utkání jsme nevstoupili vůbec dobře a brzy prohrávali 0:2. 1.gól přišel po zbytečné ztrátě míče Michalem, který si s balónem vyjel na polovinu soupeře, jenže tam míč ztratil a Metrostav se tak dostal do brejku, ve kterém nezaváhal - 0:1. Druhý gól přišel o pikosekundu později, když Kros neuhlídal v jednom souboji protivníka a ten trošku se štěstím hlavou zvýšil na 0:2. V ten okamžik nám začali létat hlavou nepříjemné myšlenky o možnosti obdržení nepříjemného debaklu. Naštěstí se tak nestalo a naopak jsme začali stavební inženýry přehrávat a dostávat se ne když do 100% šancí, tak alespoň k nebezpečným střelám především v podání Máry. Tomu kdyby jedna z prudkých střel sedla lépe - brankář by jistě neměl šanci. Naše snížení přišlo po individuální akci Venci, když obranu soupeře doslova vymíchal kličkou ala Kaplička a gólmanovi nedal jinou možnost, než vylovit merunu ze sítě. Do druhého poločasu jsme chtěli vstoupit daleko koncentrovaněji, leč jsme se dostali asi do 20.minutového útlumu a několikrát při nás stálo štěstí, že se Metrostavu nepodařilo zvýšit stav. V závěru jsme však přeci jenom vyrovnat. Měli jsme 3 standartky z nebezpečných vzdáleností a především ta druhá byla velmi nebezpečná, ale míč tečovaný zdí dokázal brankář vyrazit. Největší z těchto šancí přišla asi 3 minuty před závěrečným hvizdem, když Michal svoji střelu naneštěstí pro nás napálil pouze do tyče. Závěrečná hra vabank se nám zákonitě nevyplatila a soupeř v přečíslení 3 na 1 dal skóre závěrečnou podobu - 1:3. 2.prohra za sebou v sezóně nás posunula tabulkou trochu směrem dolu, ale za předvedený výkon především v 1.poločase a závěru utkání se při oslabené sestavě AI nemusí stydět. A navíc lze vystopovat další pozitivum - Bylo to naše poslední utkání na nejtragičtějším hřišti v Karlíně v této sezóně!

Fotografie: